Sociální jistoty se v současnosti řadí do stejné kategorie jako Smolíček a Červená Karkulka. Kdo z nás ví, co bude zítra? Odborníci doporučují spořit a vytvořit si finanční rezervu na horší časy, které mohou přijít kdykoliv, titéž odborníci nás nabádají nebát se a vyrazit utrácet, abychom rozpohybovali stagnující ekonomiku. Moc pěkně by se žilo, kdybychom zvládli oboje – často jsme však rádi za přežití na jakžtakž slušné úrovni.
Nečekaná finanční krize
Každá finanční krize je svým způsobem nečekaná, očekáváme-li ji, máme čas se na ni připravit a už není krizí, nebo je to takzvaně setrvalý stav. A kupodivu, a bohužel, i na něj se dá zvyknout. Když však krize dorazí nebo ji tušíme za dveřmi, často ji řešíme žádostí o pomoc u nejbližší rodiny.
Pomoc jako samozřejmost
Když je vám zle, kam jinam byste se měli obrátit než k těm, se kterými vás pojí pokrevní pouto, společné vzpomínky a minulost? Konečně i zákon na takovouto finanční pomoc v nouzi nejvyšší pamatuje institutem tzv. vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely i mezi rodiči a dětmi navzájem. Pozor však na to, aby pomoc v dobré vůli nebyla některými zlovolně zneužívána.
Pomoc jako hazard
Ne vždy je snaha pomoci rozumná a na místě. Určitě nelze doporučit poskytnout svůj dům jako zástavu na půjčku synovi či bratrovi, který již o svůj vlastní kvůli dluhům přišel, či jinak zachraňovat chronického dlužníka. Riziko, že vás stáhne s sebou je nebezpečně vysoké.
Pomoc jako ostuda?
Asi se cítíte špatně, jestliže se ještě ve třiceti či čtyřiceti obracíte na maminku se žádostí o krátkodobou finanční výpomoc, ale jestliže je každá jiná cesta méně schůdná a dražší, riskněte to. Zítra nebo příští týden to možná dokážete své rodině oplatit, až na tom jiní budou hůř než vy.
